S bázní a chvěním, uvádějme za skutek své spasení...


kapitola třetí

27. října 2008 v 1:15 | Silarael |  Silarael - Prosím neodcházej
celý článek --->

Zabouchnu za sebou dveře... V tu chvíli slyším hlas Dagmar... "No že ses taky ukázala doma... celý den se flákáš jenom venku! Když už nejdeš do školy tak by si mohla udělat něco doma ne ? Já ani nevím proč tě vlastně živím!!" no tak tohle ve mě vyvolává vlnu vzteku ... " Prosím ? Ty jako že živíš mě jo ? Tak si hezky rychle vzpomeň čí je tenhle dům, a kdo vás může odsud okamžitě vykopnout !" .. Zhluboka se nadechla jako že mi chce ještě vynadat... " A jestli tady někdy přijede Linda, ty neřekneš ani slovo jinak bydlíš v garáži jasné ?!" Sjela mě tím nejodpornějším pohledem jaký ji v tu chvíli napadnul, otočila se na podpatku a s tou svou vyfintěnou parádou co měla zrovna na sobě odešla někam do neznáma... Vyběhla jsem nahoru do svého pokoje, a uklidila. Sedla jsem si za psací stůl, rozjela PC. První kdo mi napsal byla pochopitelně Linda.. Za chvíli budou velké prázdniny.. tak by bylo fain kdyby mohla přijet :-) Její taťka v česku nenamítal aby jela za mnou, a její mamka taky nebyla proti. Chvíli jsme si psaly, co se v Německu změnilo a co zůstalo stejné... Strašně bych se tam jela zase podívat.. asi pojedu... pak z ničeho nic zazvoní dole u dveří zvonek... Je to jeden z těch zvonku co nezvoní střeleně Crrrrrrrrrrrrrrrrrrr !!! Ale elegantně Bim bam... jsem z toho na nervy... Vylezu na balkón a kouknu kdo stojí u dveří... Je tam nějaká banda... Zavolám na ně.. "Mnoo ??" Otočí se na mě, a začnou se smát... No potěš... napadlo mě.. jsou to ti týpci z parku.. Je s nimi i ta blondýna. "Můžeš na chvilku dolů ??" Zavolala na mě... "Jo jistě.."odpověděla jsem ji, a usmála se na ni.. Seběhla jsem schody dolů přímo ke dveřím. Otevřela jsem je... Přímo do bytu mi vběhnul Lord... Štěně jedno šílené... Nechala jsem ho ať si to tam zase prošmejdí... Vivian se na mě podíval, a udiveně se usmál... Přejel si mě očima od země až nahoru, a nakonec jen dodal.. " Nešla by jsi s námi ven ??" po krátké úvaze jsem jen dodala... " No jistě.. a ráda.." Už chtěl ten blonďák něco říci, ale v tom začal Lord v domě na něco nehorázně vrčet a štěkat... "No pojďte dovnitř..." Vybídla jsem je, a začala hledat Lorda po domě... Po chvíli jsem ho našla... Cupoval tam Dagmařin růžový župan. Popadla jsem ho, cucky županu jsem tam nechala ležet, a šla s ním za bandou. Seděli v hale na pohovce.. seděli.. mno je to silný výraz.. spíš pololeželi. "Zajdu se převléct.." Vivian přikývnul. Nevím.. asi chtěl ten blonďák něco namítnout, ale vrazila jsem mu na klín lorda, a bylo ticho. Vyběhla jsem nahoru. Linda tam čekala až ji odpovím... V rychlosti jsem ji napsala co se semlelo, a že se ji ozvu. Nic nenamítala a vypnula jsem PC. Hodila jsem na sebe tmavé roztrhané džíny (hodně roztrhané, hlavně na zatku rozřezané, ale místy podšité) a tričko na zavazování za krkem. Kolem pasu jsem si zavázala o 2 čísla větší mikinu slipknot, a po cestě jsem si obula boty co mají na podrážce napsané jak hezké boty, tak hezký kop..(přeloženo z angličtiny). Seběhla jsem ze schodiště přímo do kuchyně. Pochybuju že si mě děcka všimli.. došla jsem přímo ke skříňce kde máme piškoty a takové věci.. vzala sem celou krabičku pro Lorda... Hned na to co to nacpu do mikiny slyším Lusii jak po mě řve... "Michaeeeel.. Někdo tady na tebe čeká ..." Stála asi dva metry od kuchyňskách dveří, ale zády ke mně.. Postavila jsem se za ni, naklonila jsem se k ní, a zašeptala.. "Já vím.. a nestarej se o to kdo to je..." Je poznat že se pěkně lekla... "Jdeme ??" Prohlásím, a už mizíme ve dveřích... Lordovi se však nechce... Před domem čekáme na Lorda, než se dopajdá za námi, a Vivian mi přestavuje všechny... Ten blonďák je Theon . Ta blondýna se jmenuje... Jak že to ? Jana? Zvláštní jméno... Chodí s Juliánem.. mno sluší jim to ... Mno potom ještě Sammy Christian a Jason... Jason je jednoznačně velký vtipálek.. už měl připomínku k Mým džínám.. ale Theon mi je tentokrát pochválil... "Lorde kde se loudáš.." Okřikla jsem ho ... V cukuletu přiběhnul.. "Je vidět že tě pěkně poslouchá..."Dodal Sammy .. "Ne... spíš jeno zjistil že pro něj něco mám.." podala jsem mu piškot... Vivianův záchvat smíchu přivedl Samma trošku do rozpaků.. "Půjdeme ?" Zeptala se Jana ... Přikývla jsem... Jdeme oarkem směrem k mojí škole... Kousek od ní je takový bar... Zapadnem tam.. a vypadá to že docela na dlouho
Díky.. stejně to nikdo nečte :-D
Tak že komentáře... Diky .. Marki :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.