S bázní a chvěním, uvádějme za skutek své spasení...


Spánek

16. ledna 2009 v 22:33 | Silarael
Spánek je útlumově-relaxační fáze organismu, při níž se snižuje či přímo mizí funkčnost některých smyslů, snižuje se tělesná teplota (proto se lidé před spaním přikrývají), dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje.
Během spánku se lidem většinou zdají sny (které nejsou černobílé, jak se někdy mylně uvádí); i při spaní mozek intenzivně pracuje. Spánek nám zabere přibližně třetinu života, tj. asi 25 let. Rušení nebo neumožnění spánku vede k psychickým potížím (ty jej naopak také mohou vyvolat) a používá se též jako moderní metoda mučení. Při pokusech na psech a kočkách odpírání spánku a opakované buzení vedlo po asi patnácti dnech ke smrti.

celý článek --->




Spánek má několik fází, z nichž nejdůležitější je tzv. REM fáze (rapid eyes movement) , při které dochází pod zavřenými víčky k rychlému pohybu bulv. Tato fáze je charakterizována přítomnosti snů. REM fáze spánku je ovlivňována (přesněji navozována) částí zadního mozku - Varolovým mostem.
Druhou hlavní fází je spánek nREM (Non Rapid eye movement).
Podrobnější analýza průběhu vln napovídá, že spánek sestává z pěti stádií. Tedy čtyř spánkových stadií o různé hloubce spánku a z pátého stádia, nazývaného paradoxní spánek (spánek s rychlými očními pohyby REM rapid eye movement).
  1. stadium: vlny se stávají nepravidelnými a jejich amplituda se snižuje
  2. stadium: vyskytují se spánková vřeténka, jedná se o krátké úseky rytmických vln s frekvencí 12 - 16 Hz. Jejich amplituda v průběhu celého EEG náhle klesá a narůstá (K-komplex)
  3. stadium: ... ?
  4. stadium: jsou charakterizovány pomalými vlnami 1 - 2 Hz, které se označují jako vlna delta. V průběhu třetí a čtvrté fáze je jedince obvykle těžké probudit. Např. hlasitý zvuk, podobně, ale pláč dítěte nebo vyslovení křestního jména dotyčného jej mohou probudit.
Přesný průběh spánkového cyklu je u každého jedince odlišný a mění se i s věkem. Novorozenci stráví asi polovinu svého spánku v REM fázi. Ve stáří REM fáze činí 18 %.
Srovnáním spánku REM a noREM vedlo k tomu, že někteří vědci přestali REM stádium považovat za spánek a označují ho spíše za třetí stav existence mimo stav bdění a noREM spánku. V průběhu REM stádia dochází k náhlému výskytu očních pohybů, jež trvají 10 - 20 sekund, srdeční frekvence a metabolismus mozku se zvyšují a blíží se bdělým hodnotám. V průběhu REM spánku jsme téměř strnulí, ušetřen je pouze srdeční sval, bránice, okohybné svaly a hladké svalstvo.
Metabolismus mozku se snižuje na 25% - 30% a tělo relaxuje. Oční pohyby jsou téměř nepřítomny. Frekvence dechu a srdeční frekvence se zřetelně snižují, prohlubuje se svalová relaxace. Mozek je bdělý a tělo je paralyzováno. Mozek je izolován od senzorických a motorických spojení. Podnětům z jiných částí těla je bráněn vstup do mozku.
Délka spánku je individuální. Obecně se uvádí 7 - 8 hodin, ale záleží na jedinci. Např. Napoleon Bonaparte spal údajně pouze 4 hodiny.

Výzkum spánku byl zahájen ve třicátých letech 20. století. Loomis, Harvey, Hobart v r. 1937, nalezli citlivé techniky pro měření hloubky spánku a pro stanovení stádií, v nichž se vyskytují sny. Výzkum spánku pracuje s přístroji zaznamenávajícími elektrické změny na pokožce hlavy, které souvisejí se spontánní mozkovou aktivitou během spánku a s očními pohyby při snění. Grafický záznam těchto elektrických změn čili mozkových vln se nazývá elektroencefalogram, zkráceně EEG. Měří se měnící se průměrný elektrický potenciál tisíců neuronů na povrchu mozkové kůry.
V současné době dospěli Dale Edgar a Wiliam Dement, přední odborníci na výzkum spánku, k modelu protikladného procesu spánku a bdění. Podle této teorie se v mozku odehrávají dva protikladné procesy. První z nich se nazývá pud homeostatického spánku (fyziologický proces, jehož účelem je zajistit takové množství spánku, aby byl bdělý stav přes den stálý) a druhý proces bdění řízený časem (podléhá kontrole biologických hodin sestávajících ze dvou drobných neurálních struktur ve střední části mozku). Biologické hodiny řídí řadu duševních a fyziologických změn včetně rytmu bdění, tzv. cirkadiánního rytmu, který se opakuje přibližně každých čtyřiadvacet hodin. Biologické hodiny podléhají vlivu působení světla. Denní světlo totiž zastavuje sekreci hormonu melatoninu, což je hormon navozující spánek.

Asi 90 % dospělých spí 6 - 9 hodin. Spí-li takový jedinec 6 - 7 hodin, jeví během dne silné známky ospalosti. Spánková deprivace se projevuje neschopností prožít den bez chvilkové ztráty energie a plného stavu bdění, zvyšuje se nepozornost, zejména v odpoledních hodinách. Přední vědec zabývající se výzkumem spánku Maas tvrdí, že každodenní ztráta jedné hodiny spánku v průběhu jednoho týdne se rovná jedné probdělé noci. Pokud si osmihodinový spánek prodloužíme o další dvě hodiny, může u nás dojít k zásadnímu zvýšení bdělosti.
  • Insomnie (nespavost) způsobuje, že jedinec nemůže usnout nebo se v spánku často probouzí. Hlavní příčinou je stres, dále nedostatek pohybu a nesprávné užívání léků. Vědci prokázali, že tito lidé spí ve skutečnosti více, než si myslí, ale budí se častěji než zdraví lidé. Léčba zahrnuje snížení stresu, zvýšení pohybové aktivity, vytvoření pravidelného spánkového režimu a zákaz pití kávy pozdě večer. Teprve poté je nutné léčbu řešit medikamenty.
  • Náměsíčnictví (Somnambulismus) - postižený během spánku vstane z postele a prochází se (při nonREM spánku). Náměsíční se nemají budit, ale mají být odvedeni zpět do postele.
  • Narkolepsie se projevuje opakujícími se nezvladatelnými záchvaty ospalosti a také možností kdykoli usnout. Jedná se tedy o výskyt REM epizod v denní (bdělé) době. Narkolepsie je dědičná a jsou důkazy pro to, že sklon k této chorobě zvyšuje určitý gen nebo soubor genů. Postižení mohou trpět halucinacemi a prožít i spánkovou obrnu.
  • Noční děs - náhlé probuzení s pocity strachu, vyskytuje se hlavně u dětí v nonREM spánku. Dítě se obvykle budí s křikem, otupělé a zmatené, ale brzy opět usíná a na příhodu si nepamatuje.
  • Noční můry jsou děsivé, živé sny během REM spánku. Po probuzení si postižený noční můru jasně pamatuje. Noční můry se vyskytují obvykle u dětí a dospělých, kteří prožili nějaké trauma.
  • Posun spánku při dlouhých letech letadlem - posun normálních tělesných rytmů způsobený lety na dlouhé vzdálenosti, při kterých jsou překonávaná časová pásma. Normální spánkový režim je narušen a postižený spí přes den a je čilý v noci. Dalšími příznaky je únava a snížení duševních schopností. Přizpůsobení novému rytmu trvá několik dní.
  • Spánková apnoe periodicky se opakující krátkodobá dočasná zástava dechu, dojde-li k ní u kojenců ve spánku, může mít bez zásahu za následek smrt. U dospělých je zpravidla spojena s chrápáním. Příčinou může být nadměrné uvolnění svalů hltanu nebo nedostatečné vysílání "dechových" instrukcí z mozku. Postižení si těchto dechových pauz nejsou vědomi, ale následující den se cítí ospale a nevýkonně. Ve vyšším věku se tato choroba stává závažnou a může způsobit vzestup krevního tlaku, srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici.
  • Spánková deprivace je nedostatek normálního množství spánku, často používaný jako druh mučení. Způsobuje ospalost, nemožnost soustředění a halucinace.
  • Spánková obrna je děsivý pocit, někdy spojený s halucinacemi, při němž se postižený při usínání nebo probouzení dočasně nemůže hýbat. Nejčastěji se vyskytuje u lidí s narkolepsií.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.